Jaký zvolit způsob ohraničení místa a zda jej vůbec použít bude záležet na tom, jakého efektu bychom rádi dosáhli. Přirozenou bariéru větru budou tvořit větrolamy, živé ploty zase vytvoří soukromí, plot vysázený do dvou až tří řad se zakomponováním pichlavých rostlin bude tvořit bariéru pro lidi a navíc poslouží jako ukrýt pro zvířátka, zakomponování jedlých rostlin poskytne hojnou úrodu a proti nevítaným hostům bude potřeba nějaký způsob oplocení a nebo jejich kombinace, nebo alespoň ochrana pro stromky, keře a záhony.

Živý plot

Přirozenou bariéru můžeme vytvořit z kombinace vysokých a rozložitých hustě rostoucích keřů. Plot budeme vysazovat zhruba do vzdálenosti 1 - 1,5m od hranice pozemku, nebo plotu s rozestupem keřů cca 0,7m. Použít můžeme například:

Široce rostoucí - meruzalka, svída krvavá, ptačí zob, růže šípková, šeřík..

Vyšší patro - meruzalka alpská, brslen, zimolez obecný, kalina obecná, kalina tušalaj..

Keře se střídají, vysoce rostoucí s široce rostoucím. Takto vysazené keře časem vytvoří krásně kompaktní plot. Pokud budeme chtít masivní neprůhledný živý plot zvolíme vysazování do dvou řad cikcak. Druhá řada, která je již plně osluněná může být stejná a nebo vytvořená z jedlého živého plotu.

Pokud bychom potřebovali extrémně rychle rostoucí můžeme použít sibiřské jilmy sázené nahusto, cca 4-5ks na metr. S dostatkem vláhy mohou mít po dvou letech přes 3m. Jejich růst by se měl zastavit kolem 5m. Jelikož je to rychle rostoucí dřevina je potřeba počítat s tím, že při kombinaci s výsadbou jiných keřů jim vezme část vody a jejich růst se zpomalí, pokud nebudou v dostatečné vzdálenosti.

Jedlý živý plot

Stejné jako živý plot. Pokud bude plot pouze z jedné řady jedlých rostlin, budeme vysazovat 1m - 1,5m od hranice pozemku, nebo plotu. Rozestup mezi rostlinami 0,5 - 1, záleží na druhu a našem očekávání, zda chceme spíše hustý plot nebo je pro nás přednější ovoce a každé rostlině dopřejeme trochu více místa a světla. Ale stále se jedná zejména o vytvoření bariéry, úroda ovce je již bonusem navíc. V guildu budou mít keře mnohem více prostoru. 

Plot může vypadat následovně:

Široce rostoucí - dřín, rakytník, ostružiny, maliny, jedlé hlošiny, kiwi kolomikta, vinná réva, arónie, akebie, zimolez, kdoulovec, rybíz, angrešt, višeň keřová..

Vyšší patro - hloh, broskve, meruňka, líska, mirabelka, višeň, muchovník - zaleží na kultivaru, některé jsou velmi vzrůstné, mohou zde bát zakomponovány jedlé kaštany, které jsou vhodné na kopicování.

Z jedlých kaštanů může být vysazen dvojitý jedlý živý plot, prosázen nižšími keři, kdy bude docházet jednou za pár let ke střídavému kopicování jedné z řad tak, aby vždy druhá řada byla dostatečně vzrostlá a vytvářela bariéru.

Více jedlých stromů a keřů pro inspiraci viz. Jedlé stromy a keře

U nás je jedlý plot vysázen téměř po celém obvodu zadní části pozemku. Jsou zde vysázené zejména keře, několik popínavek a je zde zakomponovaných několik stromů. Za několik let zde bude krásně chráněný pozemek s vlastním mikroklimatem. V jedlém plotě jsou pouze ovocné rostliny se zhruba metrovým rozestupem do vyhloubených jam cca 40x40x40cm naplněných kompostem. Jsou střídány vzrůstnější s těmi, co rostou více při zemi, aby rostliny vytvořili "kompaktní" porost.

Rostou zde maliny všech barev, ostružiny, malinoostružiny, kiwi, hroznová vína, muchovníky, angrešty, rybízy, josty, keřové višně, hlošiny, zimolezy, rakytníky, kdoulovce, arónie a několik stromů - pawpaw, jedlé kaštany, jeřáb sladkoplodý a moruše.

Plot každoročně mulčuji. Během jara doplním novou slámu cca 30cm neslehlé vrstvy. Pod slámou je téměř vždy vlhko a tráva slámou prorůstá již jen minimálně.

Jedlý živý plot kromě mulče nevyžaduje žádnou údržbu. 

Větrolam

Silný a chladný vítr dokáže ochladit jinak velmi teplé místo a jeho přerušením je základním předpokladem pro další práci s mikroklimatem. Vybudováním větrolamů na návětrných stranách vytvoříme chráněná místa, jejichž velikost, nebo-li délka od větrolamu bude zhruba 5ti násobek jeho výšky.

Stromy do větrolamů budeme vysazovat cca 3 metry od sebe, záměrem je docílit kompaktní bariéry, kdy se jednotlivé koruny budou plně překrývat ještě hustěji než v lese. Vzdálenost od hrany pozemku bude dle situace, můžeme vycházet z cca 3m.

Do větrolamů jsou vhodné vysoké a hluboce kořenící stromy jako lípy, javory, habry, jilmy.. Jsou to stromy, které také dobře snaží ořez a mohou být kopicovány.

Pokud potřebujeme mít větrolam rychle, vysadíme japonské topoly. neuvěřitelně rychle rostoucí dřeviny, které mohou dosahovat úctihodných výšek po několika letech s roční přírůstkem 2,5 - 4m! V jejich blízkosti nic jiného neporoste, svojí žízní vezmou veškerou vodu v jejich blízkosti. Při kombinaci třeba s jedlým plotem je vhodné jej umístit alespoň do 5ti metrové vzdálenosti od topolů. Jsou kultivary, které odnožují a které nikoli. Může z této vlastnosti být výhoda nebo nevýhoda. Jsou také vhodné na kopicovaní a nabízí pravidelný zdroj štěpky.

Jedlý větrolam

Větrolam může být vysázený z jedlých stromů, hodí se na to zejména ořešáky, ale mohou být použity i jiné ovocné stromy.

Kombinace větrolamu a živého plotu

Když stromy vzrostou, vítr může profukovat mezi kmeny vzrostlých stromů a vytvářet tryskové proudění. Vhodná je kombinace větrolamu s živým plotem nebo jedlým živým plotem, pro vytvoření kompaktního celku.

Oplocení

Pokud budeme chtít pozemek ochránit před nevítanými hosty, je vhodné zvolit nějaký typ oplocení. Může být klasický plot, nebo snadná varianta s lesnickým pletivem a akátovými kůly. Akátové kůly vydrží několik desítek let v zemi, smrkové pouze jednotky let a takovýto plot je charakterizován pouze jako dočasná stavba, může být tedy postaven téměř kdekoli. Pokud je v místě velké množství divokých prasat, může být plot doplněn "podhrabem" buď se jedná o lať, která drží plot u země nebo nařezané kari sítě zapíchané do země.

Otevření do kraje

Jsou místa, která vyložené svádí k tomu, aby byla spojena s okolím a ponechána otevřená do širokého kraje. Pro lepší úrodu může oplotit záhonoviště a vybudovat ochranu pro jednotlivé stromy a keře.