Koncept skleníku

Skleník je většinou chápán jako místo pro předpěstování sazenic a následné pěstování rajčat, paprik a okurek v záhoncích. Případně zimní pěstování salátu a dalších plodin, které snášejí nižší teploty.

Skleník ale také může být svým způsobem "kusem přírody", kde roste nejen zelenina, ale i keře, stromky, bylinky a okrasné květiny. Můžeme tak sklízet maliny, jahody a mnoho dalšího ovoce od konci zimy. Hroznové víno a kiwi přinese plody dříve, než venku rostoucí, z popínavek  můžeme sklízet třeba mučenky. Otevírají se dveře pro subtropickou úrodu citrusů, guave, psidia, fejchoy a mnoho dalších, které zvládnout i nevytápěný nebo mírně vytápěný skleník. 

Není to pouze o tom, že můžeme pěstovat keře a stromky, které bychom bez skleníku pěstovat nemohli. Umístěním rostlin, které zvládají naše podmínky do skleníku můžeme značně rozprostřít dobu sklizně. 

Také v možnostech provozně úsporného zvýšení noční teploty lze najít řadu alternativních řešení viz. Fyzika a skleník a Vytápění skleníku. Následně pak můžeme pěstovat teplomilnou zeleniny po téměř celý rok s minimálními náklady.

Velikost skleníku

Čím je skleník větší, tím je vytápění relativně méně náročné. Viz Fyzika a skleník  (Čím větší, tím lepší tepelná bilance)

Naše radost z pěstování a nám pak může napovědět, zda si pořídíme malý skleník třeba 3x4x2m, a nebo se náš zrak bude ubírat směr k farmářským skleníkům, v kterém lze vytvořit oázu s kusem přírody, se záhony, bylinkami, stromky a keři. Takový skleník může mít rozměry třeba 5x12x3m, nebo ještě větší, jejich cena se pak pohybuje cca od 100 000 s velmi kvalitní konstrukcí. Pěstovaní ve skleníku je mnohem efektivnější, rostlinu zde rostou mnohem rychleji, přinesou více plodů a po delší čas. S velkým skleníkem pak můžeme mít menší venkovní záhony třeba jen na otužilou zeleninu.