Zde vzniká z "odpadu" nová potrava pro záhonky

- Plácek na rozmotávání slaměného balíku a prostor pro případné přeházení kompostu a manipulaci kolem něj.

- Kompost z čistého materiálu. Zde přijde sláma, nízká sečená tráva, bobky, štěpka, piliny, slepičince, slaměný hnůj, větve, listí, odpad z kuchyně (ten ale končí v kompostu blíže z domu), a cokoli, kde nejsou semena.. 

- Kompost divoký. Zde přijdou vše, co má tendenci se vysemenit. V přední části zahrady je okrasná část, která po leté produkuje velké množství biomasy, která je plná semen, která by měla tendenci klíčit v záhoncích. A to nechceme. Má tedy svůj speciální kompost, který poté využívám třeba při sadbě stromu, keřů a nebo při zakládání záhonků jako nejspodnější vrstvu.

Balík slámy je zakrytý plachtou, aby sláma byla suchá. Dobře se s ní pak pracuje, je nadýchaná, když jí házím na kompost a plná vzduchu. Čistý kompost je také zakryt, ale z opačného důvodu, aby neztrácel vlhkost a divoký kompost je nechán napospas přírodě. 

Péče o kompost

Pro správné fungování kompostu je důležité dodržet několik pravidel (objem, poměr C/N, vlhko, teplo, kyslík - vyváženost toho všeho nám určuje za jaký čas bude kompost hotov, mohou to být týdny nebo roky):

- Poměr uhlíkatého a dusíkaté materiálu. Uhlíkaté je vše suché: větvě, sláma, štěpka a dusíkaté vše šťavnaté: odpad z kuchyně, čerstvá tráva, slepičinci, bobky, čerstvé list. Podle objemu cca 2x až 3x větší množství uhlíkatého než dusíkatého. Hromada by měla být dobře promísená.

- Minimální objem, aby mohli fungovat kompostační procesy se udává alespoň 1m3. 

- Nastartování procesů prolití vodou. Nechávám několik hodin kropit kompost z postřikovače, dokud není i spodnější vrstva hodně vlhká, ale zase ne moc. Průběžně dohlížet, aby kompost nikdy neproschl. Toto opakuji při každém dalším "krmení" novým materiálem.

- Pokud je hromada nová, můžeme pomoc nastartovat procesy v kompostu přidáním hlíny, starého kompostu, moči, bláta, jíchy nebo čehokoli "živého". 

- Zakrytím kompostu plachtou zvýšíme teplotu a zabráníme odparu vody. V mém případě nutnost, kompost není stále dostatečně zastíněn vzrostlou zelení a bez zakrytí v horkých letních dnech prosychá velmi rychle.

- Během pár dnů by se mělo v kompostu udělat citelné teplo, začne se z něj pářit a celá hromada by měla ožít:)

- Kompost přehazuji maximálně dvakrát za léto, jednou ven z ohrádky a po pár týdne zpět

- Od jara je pomalu hromadí a "pečuji" o něj, abych jej na podzim rozprostřel na záhonky a zamulčoval šťepkou, kde se do jara rozloží případné nedokompostované zbytky. 

Kolik toho kompost sní?

Zahrada má něco přes 2000m2. Hlavní potravou kompostu je tráva ze sekačky a tráva od souseda a také pravidelný přísun ovčích bobků.

Čistý kompost má ohrádku 2,5m x 2,5m s výškou přes 1,5m. Koncem léta po sečení je ohrádka plná s čepicí, která během několika dní slehne. Na podzim před krmením záhonků je vrstva vysoká cca 1m, s tím, že vrch je málo rozložený. Bude to tedy něco přes 4 kubíky kompostu.

Spotřeba slámy na takové množství dusíkatých materiálů je asi 2-3 středně velké kulaté balíky na sezónu. 

Po každé sezóně kompost putuje na záhony. Kompostu by mohlo být mnohem větší množství, třeba na jedlý živý plot či bramboroviště se už nedostává. Vrchní část kompostu, která je velmi málo rozložená zůstává jako základ na příští rok

Kompost spotřebuje značnou část objemu vložených surovin. K použití zůstane cca 50% - 25% původní kompostové hromady. Záleží na čase a způsobu práce s kompostem.

Proč kompost nekompostuje?

- Kompost netopí, je suchý a vzdušný - nedostatek vlhkosti, prolít vodou, naočkovat, zakrýt plachtou 

- Kompost netopí, je vlhký a hutný (smrdí zahníváním) - moc vlhkosti, přeházet, přidat slámu, nechat odkryté