Klíčení semínek - tady vykukují první lístky

Používám sadbové plata se spodním otvorem tak velkým, abych jím mohl prostrčit prst. Při přesazování se rostlinky velmi snadno vyndávají z plat popostrčením prstem zespod. Pro rychle rostoucí rostlinky (dýně, okurky, cukety, melouny..) volím plata s většími oky a pro drobné  (papriky, saláty, rajčata..) používám plata s menšími oky.

Sadbové plata naplním savým a dobře propustným substrátem, který rozhrnu po platech a středně přitlačím. Ne moc, ne málo, tak aby kořeny rostlin našli oporu v substrátu a při zalévání nedocházelo k "vymývání", ale přitom zůstal dobře prostupný pro kořeny. 

Semínka pokládám do vyhloubených jamek do hloubky dle instrukcí na sáčku. Poté přihrnu substrátem a mírně přitlačím. Hloubka a "kompaktnost" půdy nejen drží vlhkost vytváří odpor semínku, které cestou za světlem v půdě zanechá obal semínka. Na světlo se tak dostanou lístky osvobozené od slupky. 

Pokud listy vykukují rostlinky s listy spojenými slupkou, odpor půdy je moc nízký, jsou tedy moc mělko vysatá, nebo substrát je málo stlačený. V případě výsevných misek, pokud se zvedá celá svrchní vrstva půdy, semínka jsou vyseta moc hustě a svojí silou zvednou celý povrh. 

V případě že neklíčí, nebo jim to trvá moc dlouho bývají moc hluboko, jsou přemokřené nebo mají nízkou teplotu. 

Klíčení semen probíhá v domě za stále teploty domova (zima) pro snadnější udržování optimální teploty kolem 22°C - 24°C. Za velmi zásadní považuji hlavně nepřemokření, teplotu a kvalitu substrátu. Ideální teplota může značně urychlit dobu, za jakou se semínka probudí a podívají se na světlo. Pro udržování optimální teploty využívám topné podložky a jednoduchý termostat s čidlem na kabelu, které je umístěno do skleníčku.

Rostlinky jsou v domácích podmínkách ponechány pouze k vyklíčení, nebývá to déle než dva týdny. Poté jsou přesunuty na místo, kde je více světla a naopak teploty mohou být nižší. Ale noční teploty by neměli klesat pod 15°C.

Rostlinky v této fázi nepotřebují téměř nic, ve skleníčku se voda ze substrátu vypařuje minimálně, téměř není potřeba zalévat. Po pár dnech nechám skleníčky vyvětrat na několik hodin.

Důležitou roli plní popisovací štítky, nejen abych věděl co je co, ale zejména abych po vysazení zjistil, jaké odrůdy jsou nejchutnější, případně jestli jsou nějaké, kterým se u mě nedaří, nebo jsou náchylné na nemoci. Záležitost je to velmi individuální, tudíž není úplně možné se spoléhat na doporučení. Například žena má ráda obecně kyselejší plody a já sladší, dochází pak k tomu, že to co bych už pro sebe nepěstoval, ženě chutná nejvíc a naopak.