Co je jedlý les?

Jedlý les vzniká pospojováním více guildů, neboli rostlinných společenstev do většího celku. Hlavním záměrem je produkce jedlých plodů. Rostou zde ovocné stromy v kombinaci s ovocnými keři, liánami a bylinami poskládanými tak, aby se navzájem podporovali, maximálně využívali prostor a plně využili plodnost všech rostlinných pater. Viz. Guild. Spojením těchto malých ostrůvků, mezi kterými vedou cestičky a pěšinky vzniká prostor, který má charakter více napodobující lesní společenství, než-li sad. Tvoříme tak jedlý les. Není zde trávník, půda pod stromy je pokrytá (ze začátku plošný mulč, časem již podrostlá všemi rostlinnými patry a přirozeným spadem listí ze stromů a keřů) a stromy a keře jsou vysázeny "volně" bez pravidelných řádků.

Z čeho vycházet při navrhování jedlého lesa

Předěly

Hranice mezi dvěma ekosystémy bývají nejúrodnější a nejrozmanitější místa. Může to být hranice mezi lesem, loukou, nebo vodou. Panují zde velmi pestré podmínky a dobrá prosvětlenost všech pater.  Tyto předěly je možné přenést na zahradu a promyšleným návrhem jejich délku roztáhnout co nejvíce. Například sluneční past je sám o sobě dlouhý předěl. viz Práce s živly - oheň, není nic jiného než dlouhý předěl.

Sukcese 

Sukcese je postupné následnictví rostlin. Holou půdu bude příroda vždy chtít zakryt. Nejdříve rychlými travinami (plevely) a trvalejšími bylinami. Poté přijdou na řadu keře a pionýrské dřeviny, nakonec na místě převládnou dlouholeté stromy. Je to princip na kterém stojí celý život na planetě zemi a který bude přetrvávat, dokud bude země živá. My můžeme s tímto principem plout a může nám být prospěšný a nebo jej můžeme odmítnout.

Holá půda je pro přírodu něco jako otevřená rána pro člověka, tedy krvácí. Příroda se každou otevřenou ránu (záhonky, okrasné prázdné plochy, hlínu pod stromy) snaží zahojit jak nejrychleji dovede. V první řadě formou "plevelů". Můžeme tomu předcházet zakrytím půdy dostatečnou vrstvou biomateriálu, nebo přirozeným hromaděním spadeného listí ze stromů, keřů a tlejících rostlin. Příroda takové místo vnímá jako přirozený stav a nemá potřebu zde již intenzivně zasahovat. 

Můžeme tedy přírodě pomoc v léčení místo toho, abychom šli proti ní. Můžeme mulčovat stromy, keře a vše ostatní, kde to uznáme za vhodné. Můžeme podsazovat vhodnými rostlinami tak, abychom nebyli v rozporu s principem přírodní sukcese. Nakonec přirozeností stromu je, aby spadané listí pod ním zůstalo a on tak sám sebe vyživoval. 

Respektování charakteristik jednotlivých stromů a keřů tak, abychom nevytvářeli protichůdné procesy. 

Každá rostlina nějakým způsobem působí na své okolí. Při skládání jednotlivých rostlinných společenstev bychom měli dbát na to, abychom nevytvářeli protichůdné podmínky, nebo podmínky, které se zdají být prospěšné, ale v budoucnu nám vytvoří úkoly k řešení. Nemusíme mít velké znalosti, stačí s vnímavým pohledem pozorovat krajinu kolem sebe a nacházet v ní inspiraci, co, kde a v jakém společenství roste. 

Ořešáky a kaštany jsou alopatické. Obsahují a vylučují látky, které zpomalují a brání jiným rostlinám v růstu. Tyto stromy nejsou vhodné pro podsadby a jejich listí nepatří ani do kompostu. Ořešáky a kaštany pod sebou mají nejčastěji téměř holou půdu.  Na druhou stranu, tyto stromy zabírají hodně místa až v dospělosti a než tak dorostou trvá to dlouhý čas. Ze začátku mohou být podsázené ať už keři nebo mít ve své blízkosti guildy z krátkověkých stromů. V okamžik kdy tyto stromy odcházejí, velký strom přebírá jejich místo. (Podsazené z pohledu návrhu zahrady, kdy se počítá s velikostí vzrostlého stromu, což může trvat velmi dlouhý čas).

Jehličnaté stromy okyselují půdu, na kterou dopadá jehličí. Pokud chceme vytvářet společenstvo kolem těchto stromů, měli bychom použít rostliny, která mají rády kyselou půdu. Zde je nám inspirací jehličnatý les. 

Akáty jsou sice dusíkáče, ale ze svých kořenů vylučují jedovaté látky, které vytlačí vše ostatní. Nakonec akátové kůly jsou výborné co se životnosti týče, vydrží v zemi desítky let. Ani hmyz a plíseň do nich nejde.

Rakytníky nesou plody a jsou také dusíkače. Na druhou stranu velmi odnožují, bujně rostou a mají trny. Dusík se uvolňuje zastřižením keře, ale pracujeme s trnitým keřem. Třeba hlošina nebo aronie také nesou jedlé plody, navíc neodnožují a nemají trny, práce s nimi je pak mnohem snazší a navíc jsou velmi atraktivní pro opylovače.

Vrby, olše, osiky a další podobné stromy jsou velmi rychle rostoucí, jsou tedy hladové a žíznivé. Pokud jsou poblíž jedlých keřů, nebo stromů tak jim pravděpodobně vezmou živiny a vodu.

Vzdálenost stromů a keřů 

Vzdálenost je odvozena podle účelu, jaký mají plnit. Vždy se jedná o vzdálenost plně vzrostlých stromů.

Pro větrolam se stromy sázejí velmi nahusto, primární funkcí je vytvoření bariéry. Stromy budou vysázeny velmi nahusto, vzrůstné stromy cca 3m od sebe.

Živý plot má podobnou funkci. Nejedlé keře bývají vzrůstnější s rozestupem 0,7 - 1m a jedlé keře 0,5 - 0,7m

Stromy s jedlými plody ve sluneční pasti tvoří bariéru pro ochranu vnitřního prostoru, ale zároveň potřebují dostatek světla pro plody. Budeme tedy chtít, aby se koruny lehce překrývali o 1 - 2m.

V jedlém lese je primární funkcí plodnost. Ideální rozestup mezi stromy by měl být 1 - 3m pro plné oslunění koruny a dostatek čerstvého vzduchu, může být i víc. Strom s takto osvětlenou korunou se nám odvděčí bohatou plodností i na nejnižších větví.

Nic z toho neplatí pro les a remízek, zde se sází velmi nahusto.

Vzrůst stromů - pravokořené a roubované 

Nejvzrůstnější jsou pravokořené stromy - semenáče. Tyto stromy neustále procházejí přizpůsobování okolním podmínkám. Semena ze statného, zdravého stromu ideálně v drsnějších podmínkách (podhůří atd..), budou mít velký potenciál, aby z nich byly zdravé, velké a silné stromy. Pokud je z blízkého okolí je situace nejlepší, protože informace obsažená v semenech je již adaptovaná na místní podmínky. Na druhou stranu ale nevíme jaká bude kvalita ovoce a na úrodu si chvíli počkáme. Pokud budeme pěstovat stromy ze semen tak k první plodnosti potřebují 5-7let. 

Opakem těchto stromů jsou odrůdové stromy. Tyto stromy jsou vždy roubované. Například všechny stromy jablek Grany Smith pocházejí z jedné jediné rostliny, která je dále množena roubováním. Stromy z jejích semen již nejsou odrůdy Grany Smith. Odrůdy tedy neprocházejí genetickým vývojem a nedochází k přizpůsobování se měnícím podmínkách v prostoru a čase. Zvyšují se náchylnosti na nemoci a jiné neduhy. Jejich výhodou je, že přesně víme, jaké ovoce daný strom ponese, volbou podnože zároveň víme, jakou bude mít vzrůstnost a do jakých podmínek se bude hodit a pokud koupíme hezký velký strom, můžeme plodit již příští rok. 

Podnož je kmen a kořenový systém z jiného stromu, který se volí právě pro konkrétní vlastnosti odrůdy. Na tento kmen je naroubovaná konkrétní odrůda a je tím tedy "vyroben" strom přesně podle daných požadavků.

Pak je zde označení vysokokmen, polokmen, čtvrtkmen, zákrsek a špičák. Tato informace nám říká, v jaké výšce je založena koruna. Pro stromy do jedlého lesa, která budeme dále podsazovat je ideální koruna položená co nejvýše, tedy vysokokmen nebo polokmen.

Například takto vypadají podnože pro jabloně:

M9 - slabě rostoucí, mělce kořenící, citlivější na sucho, vhodné jsou humózní půdy s dostatkem živin, nastupuje brzy do plodnosti, vyžaduje oporu

P60 - slabě rostoucí, dobře odolná mrazu, vyhovují jí sušší půdy, přemokřené a těžké půdy špatně snáší, není náchylná na strupovitost, spálu a padlí, vyžaduje oporu

M26 - slabě až středně bujně rostoucí, dobře odolná mrazu, snáší horší půdní podmínky, v prvních letech vyžaduje oporu, dobrá kvalita plodů

M7 - středně bujně rostoucí, nenáročná na půdní podmínky, dobře odolná mrazu

MM106 - středně bujně rostoucí, brzká plodnost, větší kořenový systém, dobře odolná mrazu, vhodná do kamenitých i vlhkých půd

P14 - středně bujně rostoucí, nenáročná na půdní podmínky, dobře vybarvuje ovoce, středně odolná mrazu

B118 - středně bujně rostoucí, dobře mrazuvzdorná, vhodná do chudších a sušších půd

Antonovka - středně až bujně rostoucí, kvalitní kořenový systém, dobře odolná mrazu, vhodná i do drsnějších poloh

A2 - bujně rostoucí, větší kořenový systém, dobře odolná mrazu, nenáročná na půdní podmínky, stromky rostou bujně, pozdější nástup plodnosti 

Výsadba

Stromy můžeme koupit prostokořené (nikoli pravokořené) a nebo v květináčích. Strom v květináči má již vytvořený pěkný kořenový bal s drobnými kořínky a nemusíme čekat, než si jej vytvoří. Může hned růst a tyto stromy je možné sázet kdykoli během roku. Prostokořené jsou toho opakem, ale pro velké výsadby se hodí více, měli by se sázet dokud nevyraší listy, jsou levnější a mnohem lépe se s němi manipuluje.

Doba výsadby je nejlepší na podzim. Stromy přes zimu zapustí kořeny i když nadzemní část stromu "spí" a z jara již mohou pěkně růst. Při jarních výsadbách bývají stromy závislé na zálivce a při letních výsadbách se bez zálivky neobejdou

Čím větší jáma a čím kvalitnějším materiálem je vyplněná, tím lépe strom, nebo keř poroste (ne vždy to musí platit). Při výsadbě jedlého lesa půjde o velké množství stromů a keřů a je nutné zvážit naše limity. U stromů půjde nejčastěji o jámu 80x80x50cm, stromy, které jsou pro nás nějak významné a rádi bychom jim dopřáli ty nejlepší startovací podmínky můžeme sázet do jámy 100x100x100cm. Pro keře budou ideální jámy cca poloviční.

Pro výsadbu bude nejvhodnější použit stejný princip jako pro budování záhonů, viz. Permazáhonky

Jámy pro výsadbu můžeme vystlat nepozinkovaným pletivem pro králíky, které strom po několik let ochrání než zesílí a potom rozloží. Pokud jsou na pozemku hryzci, může to být velmi účinné. Pletivo se položí do jámy (případně do užšího prostoru kolem kořenového balu), zasype se kompostem a následně se pletivo stáhne nad úrovní terénu kolem kmenu.

Řez stromů - velikost stromů 

Velikost stromů můžeme ovlivnit tím, zda bude pravokořený nebo charakterem podnože. Pokud nám nevyhovuje budoucí velikost, nebo tvar koruny stromu, můžeme jí řezem přizpůsobit našim požadavkům.

Máme tři varianty, z jakých můžeme vybírat:

Neřezat

Buď máme dostatek prostoru pro pravokořený strom, nebo výběrem podnože získáme požadovanou velikost, do které již nemáme potřebu zasahovat. Takový strom bude přirozeně růst do výšky. Jednotlivé větve fungují jako rybářské pruty a pod tíhou ovoce se koruna "otevře" a tím se i prosvětlí a provzdušní. Po opadu plodů se zase "zavře". Strom nevyžaduje žádnou údržbu, část ovoce bude vysoko, ale pokud bude mít strom dostatek prostoru, bude dosti ovoce i na nižších patrech. Odstranění větví, které rostou do koruny, nebo jsou suché ničemu nevadí. 

Říznout trochu

Výchovným řezem vytvořit základní tvar koruny - několik hlavních větví, bez konkurenčních výhonů a dostatečně prosvětlenou. Takový strom bude hustější, nižší, více rozprostřený do šířky, ale přesto bude mít krásnou korunu. U takto upravovaného stromu bude nutné jednou za čas odstranit větve rostoucí dovnitř do koruny a prosvětlit ji.

Strom s každoročním řezem

Strom, který budeme upravovat do požadovaného tvaru. Získáme menší strom s nahusto rostoucím plody. Koruna bude pravděpodobně udržovaná nízko tak, aby bylo relativně snadné sklízení plodů i z vrchních pater stromu. Takto udržovaný strom bude potřebovat razantní každoroční údržbu. Nevýhodou je, že pokud se řez neprovede, strom začne vyhánět "vlky" na úkor plodnosti. Toto je způsobeno nastavením stromu. Miliony let stromy okusovala zvířata a on si nyní "myslí", že je okusovaný z vrchu. Jakmile "okus" formou řezu ustane, strom nasměřuje hlavní proud energie do růstu, aby okusování utekl. Několik let velmi bujně poroste do výšky, než jeho systém vyhodnotí, že je již v bezpečné zóně a až poté začne plně plodit. Zde pak nastává druhý problém, větve již nefungují jako rybářské pruty. V místech, kde mladý ohebný prut navazuje na krátkou neohebnou terminální větev, bude docházet k lámání místo rozevření při velké zatížení větve ovocem.   

Kolik ovoce potřebujeme?

Na závěr je také dobré si zodpovědět otázku, kolik ovoce vlastně potřebujeme sklidit?

Pár desítek kg ovoce z jednoho stromu ročně? Velká jabloň jich může vyprodukovat více než sto.. Ale zase nemusíme sklidit všechno. Permakultura je o pohodě a nakonec cukernaté ovoce je skvělým hnojivem, které se do jara rozloží..