Co je to guild

V našem jazyce by to znělo něco jako rostlinné společenstvo kolem stromu. 

Guild je navzájem prospěšné uskupení rostlin kolem ovocného stromu, které využívá všech rostlinných pater pro získávání plodů. Skládáním jednotlivých guildů do většího celku vzniká jedlý les. Každý gulid může být jiný podle podmínek na kterých je vysazen, může mít suchomilné, nebo vlhkomilné gulidy, guildy kterým bude vyhovovat plné oslunění a guildy, kterým bude vyhovovat prostor v zákrytu jiných. Každý jednotlivý guild má svoji jižní a severní stranu a my můžeme každé rostlině dopřát ideální podmínky pro život. Výběr a skladba rostlin bude vycházet ze čtyřech aspektů:

Charakteristika guildu

1. Čas 

Skladba rostlin podle sezónnosti tak, aby guild (jedlý les) nesel plody po co nejdelší čas. 

Na omezeném prostoru výběr různých druhů, aby bylo vždy co utrhnout. Na velkých pozemcích kombinací odrůd, kdy můžeme rozložit sklizeň každého druhu ovoce až na několik měsíců.

2. Prostor 

Vhodné rozložení rostlin v prostoru horizontálně tak, aby každá rostlina měla dostatek místa vzhledem ke svému přirozenému vzrůstu. Zajistíme jí do budoucna dostatek světla, aby měla sladké plody, usnadníme si sklizeň a také nebude třeba rostliny neustále tvarovat. Neplatí to pro živé ploty, větrolamy a jiné účely, kde je produkce ovoce vedlejším přínosem.

Využíti vertikálního prostoru pro produkci na každém rostlinném patře - strom, vyšší a nižší keře, bylinné patro, půdopokryvné rostliny, popínavky a rhizosféra. Vybírat můžeme třeba z Jedlé stromy a keře.

Vrcholky rostlin: nejvyšší stromy v systému. Velké stromy dominují, ale obvykle oblast nezaplní, jsou v ní místa bez stromů.

Stromy: kterým se daří ve stínu vrcholků větších stromů.

Keře: vyšší a nižší keře. Do této skupiny spadá většina keřů s bobulovitými plody.

Byliny: většina rostlin v této vrstvě odumírá každou zimu. Na rozdíl od keřů netvoří dřevnaté stonky. V této vrstvě je mnoho kulinářských a léčebných bylin. Mohou zde být jednoletky, dvouletky nebo trvalky.

Povrch půdy - půdopokryvná vrstva: lehce se překrývá s vrstvou bylin. Nicméně rostliny v této vrstvě rostou mnohem blíže k zemi, rostou velice nahuštěny na sebe, aby zaplnily volná místa ne zemi. Tyto rostliny drží půdu pohromadě a snižují erozi. 

Rhizosféra: kořenová vrstva v půdě. Hlavními složkami této vrstvy je půda s organismy, které v ní žijí, kořeny rostlin (včetně kořenové zeleniny, jako jsou brambory a další jedlé hlízy), houby, hmyz, hlístice, žížaly atd.

Vertikální vrstva: popínavé rostliny, jako je fazol, vinná réva, kiwi..

3. Funkčnost 

Využití prospěšných vztahů mezi rostlinami. Na jaké funkce se při skládání guildu zaměřit?

Schopnost vázat dusík - "dusíkače"

Jedním z nejdůležitějších prvků nezbytných pro růst rostlin je dusík. Běžně nejsou rostliny schopny využívat přímo plynný dusík z atmosféry, ale musí ho přijímat z půdy a hnojiv. Některé rostliny, stromy či keře mají tu schopnost atmosférický dusík vázat. Jakmile rostlina částečně nebo úplně odumře, tak se dusík uvolní do půdy a zlepší její vlastnost. Třeba u keřů postačí jejich prostřih.

Příklady: hrách, fazole, vlčí bob, vojtěška, jetel, lupina, hořčice, komonice a z keřů hlošina, rakytník, motýlí keř, arónie, čimišník..

Dynamické akumulátory 

Hlubokokořenné rostliny vynášejí živiny z hlubších vrstev půdy na povrch, kde se po rozkladu listů stávají přístupnými pro další rostliny.

Příklady: křen, kostival, komonice, pampeliška, čekanka.

Rostliny přitahující opylovače

Tyto rostliny přitahují včely, motýly a další opylovače a zajišťují opylení plodů a semen.

Příklady: okrasné cibule a česneky, levandule, brutnák lékařský, měsíček lékařský, šalvěj, třapatkovka, šanta, dobromysl, divizna a z keřů motýlí keř, hlohyně, kalina, svída, bobkovišeň, maliník.. 

Odpuzovače škůdců a dezinfekce půdy

Rostliny, které vylučováním vůní nebo chemických látek odpuzují škodlivý hmyz a chrání tak ostatní rosliny před škůdci.

Příklady: měsíček, česnek, bazalka, šalvěj, máta, levandule, rozmarýn, lichořeřišnice, vratič, tymián, povijnice..

Půdopokryvné rostliny 

Rostliny, které svojí přirozeností mulčují a pokrývají půdu, omezují růst plevelů, zadržují vláhu a zabraňují erozi.

Příklady: máta, jahodník, vojtěška, barvínek, dřišťál, jetel, tymián, lichořeřišnice, mateřídouška, devaterník, vrbina, rozchodník a z keřů brusinka, skalník brslen, mochna..

Produkční rostliny

Rostliny, které produkují jedlé plody. 

Příklady: vytrvalá zelenina a Jedlé stromy a keře

Léčivé rostliny

Rostliny, které mají zdraví prospěšné účinky. Těchto rostlin je obrovské množství, skupinu lze redukovat na rostliny, které pěstujeme kvůli jejich pozitivním účinkům na zdraví.

Rostliny produkující biomasu

Rostliny pěstované kvůli jejich rychlému růstu. Jednoleté jako svazenka, hrách, hořčice, peluška, řepka a jiné, pěstované jako zelené hnojení pro zkvalitnění půdy. Nebo stromy a keře využívané na dřevo, ať už jako vrstvu mulče nebo na štěpku. 

Co máme rádi

To, že nám pohled na rostlinu přináší radost nebo vzpomínky je také plnohodnotná funkce.

Podvědomě a jemně nás to táhne tím co máme od srdce rádi k tomu, co je nám prospěšné nebo co dokonce potřebujeme, aniž bychom si to uvědomovali 

4. Tvorba rozmanitosti 

Je již spíše důsledkem předchozích aspektů. Zajišťuje stabilitu tvořeného ekosystému v nepřízni a nebo v měnících se podmínkách.